Nevěřím
Nevěřím
Nevěřím na bohy
Však oni na mě věří
A přicházejí ke mě
Tiše, když se šeří
Neznám bohy
Oni mě však znají
A když nevím kudy kam
To o můj osud hrají
Neznám bohy
Však cítím, že je cosi
Co dává trávě růst
A krásu kapce rosy
Na bohy nevěřím
Oni mě však rádi mají
Když volám k nebi o pomoc
I když zkoušejí mě moc
Svou podporu mi dají
Na bohy nevěřím
Věřím však na svou duši
Že bůh a duše jedno jest
Ten v duši dávno tuším
Na duši svoji věřím
A věřím na zázraky
Tak jako věřím na slunce
I když skrývají jej mraky
Poslední tipující: Alala, Iva Husárková, Marten, jenommarie, Fialový metal, Kan, Marťas9, IronDodo, šerý, cappuccinogirl, ...
Komentáře (19)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk13.10.2023 12:14:04 šerý
Je jedno, jakou Bůh má podobu. Je pro mě důležité, aby se stále ještě podobal člověk Člověku.
Máš to pěkně vypracované*
13.10.2023 09:03:32 uživatel smazán
ve jménu víry a Boha dnes i kdysi dějí se věci .. je to intimní věc každého jediného z nás.
Nedávno slyšel jsem hlas.. Toto není východ ! Opravdu, šel jsem na sever..
13.10.2023 09:10:52 kozorožka
Když chce pán psa býti, vždycky si hůl najde. Ve jménu víry, pokroku, humanity, záchrany čehokoli... se děla zvěrstva v celých dějinách. A cesta do pekla je dlážděna nejlepšími úmysly - za nimiž se skrývají tiše ty nejhorší. Nejde o myšlenky, ale o nás. Člověk si dokáže zdůvodnit cokoli. Náprava světa není ve správných myšlenkách, ale pohledu do sebe. Každý může udělat jednu věc - být laskavý. Tím umenší zlo ve světě.
13.10.2023 10:30:10 uživatel smazán
vwlmi dobře shrnuto.. dostáváme se na tenký led filosofie.. laskavostí proti hamižnosti.. prohrajeme, obávám se! :) pěkný den kozorožko
13.10.2023 10:40:27 kozorožka
Nééé, starý pejsku :D. To jsou moudra rozumu :-). Každý jsme tu přece sám za sebe a bojová linie probíhá v každém z nás. Zlo je nakažlivé - pokud propadneme pocitu, že vítězí, tak nás nakazilo, nebo spíš uštknulo a ochromilo. Zdroj štěstí je stejně vždy v nás - venku je marné jej hledat - dnes to můžeme zjistit mnohem rychleji než dřív ;-)
13.10.2023 08:32:45 paradoxy
Říká se, že duše je bůh a je v nás všech stejná :)
13.10.2023 08:57:33 kozorožka
Na nejhlubší úrovni ano. Možná proto jsme si schopni rozumět. A proto potřebujeme být spolu. Sami jsme jen střípky celku. A zároveň vším - paradoxní podstata světa (tak jako je v buňce vloženo DNA jako vzorec celé bytosti, a zároveň je samotná buňka jejím střípkem)
13.10.2023 08:24:29 uživatel smazán
duše je to jediné, s čím na svět jdeme a s čím z něj odcházíme...
13.10.2023 08:54:45 kozorožka
;-)
Je zajímavý fenomén ztráty duše. Dřív to léčili šamani. Dnes nikdo. Slyšela jsem o dvou lidech, co se životní zkouškou v mládí změnili - nic je nezajímá, jsou sami, přežívají; jsou jako roboti... to bude asi ztráta duše. Pro materialistu prostě změna osobnosti. Brr ;-)
13.10.2023 09:49:17 uživatel smazán
o duši přijít nelze, řekl bych...ale lze ji umlčet, oslepit a ohlušit...někdy nevratně
