Podej mi ruku.

Podej mi ruku.

Podej mi ruku svoji,

do dlaně dám ti květ.

Květ, co naše duše spojí,

ať spolu mohou se rozletět.

 

Nastav mi tvář k políbení,

o duši svou, neměj strach.

Jediný polibek nic není,

je jako hvězdný prach.

 

Odevzdej se mi celá

tělem i myšlenkami.

Usměj se, ty, rozechvělá,

vždyť jsme tady sami.

Autor Kan, 13.10.2023
Přečteno 245x
Tipy 28
ikonkaKomentáře (14)
ikonkaKomentujících (8)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Ano, vztah dvou lidí je, mnohdy, složitý. Děkuji za komentář.:-))

14.10.2023 10:24:33 | Kan

líbí

...kdyby to bylo tak jednoduché.:)

14.10.2023 07:37:45 | Dreamy

líbí

Veľmi pekné

13.10.2023 12:22:08 | IronDodo

líbí

To mě těší, díky. :-))

13.10.2023 19:02:29 | Kan

líbí

Super krásné.

13.10.2023 11:48:57 | mkinka

líbí

Mockrát děkuji. :-))

13.10.2023 19:01:50 | Kan

líbí

:) luxusní

13.10.2023 11:41:36 | narra peregrini

líbí

Já děkuji. :-))

13.10.2023 19:00:54 | Kan

líbí

super, pěkná báseň:-)

13.10.2023 11:34:17 | o3_gambit

líbí

Tomě těší, díky za komentář. :-))

13.10.2023 19:00:14 | Kan

líbí

Přímo ďábelsky svádivá báseň :D

13.10.2023 11:15:27 | kozorožka

líbí

Vždyť my chlapi jsme kandidáti pekla. Děkuji za komentář.:-))

13.10.2023 18:59:46 | Kan

líbí

Nádherně vábíš, Kane...

13.10.2023 11:14:41 | cappuccinogirl

líbí

Dělám , co můžu. Jsem rád, že se ti báseň líbí. Díky za komentář. :-))

13.10.2023 18:57:40 | Kan

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel