Podej mi ruku.

Podej mi ruku.

Podej mi ruku svoji,

do dlaně dám ti květ.

Květ, co naše duše spojí,

ať spolu mohou se rozletět.

 

Nastav mi tvář k políbení,

o duši svou, neměj strach.

Jediný polibek nic není,

je jako hvězdný prach.

 

Odevzdej se mi celá

tělem i myšlenkami.

Usměj se, ty, rozechvělá,

vždyť jsme tady sami.

Autor Kan, 13.10.2023
Přečteno 284x
Tipy 24
ikonkaKomentáře (14)
ikonkaKomentujících (8)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

14.10.2023 10:24:33   Kan

Ano, vztah dvou lidí je, mnohdy, složitý. Děkuji za komentář.:-))

líbí

14.10.2023 07:37:45   Dreamy

...kdyby to bylo tak jednoduché.:)

líbí

13.10.2023 12:22:08   IronDodo

Veľmi pekné

líbí

13.10.2023 19:02:29   Kan

To mě těší, díky. :-))

líbí

13.10.2023 11:48:57   mkinka

Super krásné.

líbí

13.10.2023 19:01:50   Kan

Mockrát děkuji. :-))

líbí

13.10.2023 11:41:36   narra peregrini

:) luxusní

líbí

13.10.2023 19:00:54   Kan

Já děkuji. :-))

líbí

13.10.2023 11:34:17   o3_gambit

super, pěkná báseň:-)

líbí

13.10.2023 19:00:14   Kan

Tomě těší, díky za komentář. :-))

líbí

13.10.2023 11:15:27   kozorožka

Přímo ďábelsky svádivá báseň :D

líbí

13.10.2023 18:59:46   Kan

Vždyť my chlapi jsme kandidáti pekla. Děkuji za komentář.:-))

líbí

13.10.2023 11:14:41   cappuccinogirl

Nádherně vábíš, Kane...

líbí

13.10.2023 18:57:40   Kan

Dělám , co můžu. Jsem rád, že se ti báseň líbí. Díky za komentář. :-))

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.6 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel