Podvečer... Hřbitov...

Zastihl ses přímo u branky hřbitova
Vrzala jako tenkrát
Kdys tady byl naposledy...

Jako by i rez žalovala
Že ji tak málokdo ruší...

A nad tím vším
Nad zvoucí vůní květin i nad slzami studu
Chápals prostotu
V níž pojednou jsi sám a už bez osudu...