Když odchází...
Když odchází...
Sekeru zatnuli do mého těla,
stál jsem tu roky, snad tisíce let.
Po každém úderu se rozechvěla,
bolí to, když rozhlížíš se naposled.
Nad mocnou korunou nebe se bělá,
nevi, že mé nastává odcházení.
Sekeru zaťali do mého těla,
bolí to, žádná, když naděje není.
Posledním úderem ozvěna se rozezněla,
pomalu kmen, můj, se kácí.
Sekeru zasekli do mého těla,
bolí to, život, když se ztrácí.
stál jsem tu roky, snad tisíce let.
Po každém úderu se rozechvěla,
bolí to, když rozhlížíš se naposled.
Nad mocnou korunou nebe se bělá,
nevi, že mé nastává odcházení.
Sekeru zaťali do mého těla,
bolí to, žádná, když naděje není.
Posledním úderem ozvěna se rozezněla,
pomalu kmen, můj, se kácí.
Sekeru zasekli do mého těla,
bolí to, život, když se ztrácí.
Komentáře (8)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskKomentáře
Velmi působivé... ano, bolí to, žádná, když naděje není, bolí to, život, když se ztrácí... přesto, pěkný večer :-)
18.10.2023 20:24:19 | Helen Mum
Děkuji za komentář, taky přeji hezký večer. :-))
18.10.2023 21:11:47 | Kan
jaj...tak tohle je fakt pěkná báseň:-)
18.10.2023 13:00:49 | o3_gambit
To jsem rád, ze se ti líbí. :-))
18.10.2023 15:17:15 | Kan