Anotace: o životě..ač nehodnocená příznivě, moc si jí vážím pro obsah a omezující formu prvních písmen ve verších
Nůžky
Láhev
Kámen
Nastavit hrdlo kapkám shůry,
Ustřihnout pupeční šňůry,
Životem zaplatit tvůj rozmar,
Kameni jež mě tížíš!
Y Z smrt, náš úděl, můj zmar.
Láskou nenávist oplácet mám,
Ábelem býti odpustím vám,
Hrubé kameny, chrliče našich osudů!
Erós posvítil mi na cestu,
Však zůstat či vylézt ze sudu?
Kámen svůj přijmout s úlevou,
Až láhev roztříští se, náhle a najednou,
Míza moje ať zkropí onu vyprahlou zem,
Éter ať je vláhou a ne otravou,
Naší matce, jíž dlužím, jíž vděčný jsem.
Počátek
Cesta
Osud a cíl.
Ano, ty rýmy, za ty si tě vážím. Tahle je to plnohodnotná, sice až moc nijaká, ale výborná báseň.
Autoři typu Bíša by napsali:
Zhůry-okurka odhází
avšak
nemám
dostatek
příznivých či nepříznivých,
láhev šutr nůžky...
A to není báseň.
Báseň je to, cos napsal ty, takže blahopřeju...!=)
27.08.2010 10:51:00 | Corsica
Opět ty rýmy! Je to násilné, copak to necítíš?
Shůry - šňůry( a pupeční k tomu?!)
rozmar - zmar?!
osudů - ze sudu?
Víš, připadá mi to, jako kdybys četl nějaké dekadentní básníky a chtěl je napodobit... ale já to nějak nemůžu zkousnout...i když určitá nálada z té básně vyzařuje, je to pro mne opět málo.
05.04.2007 18:40:00 | no