Stíny noci.

Záhadná postava, noří se v stínu,

tvář její - vidím polovinu,

je bledá.

Měsíc ji úkradkem hledá,

mně prozradil ji.

Občas se postavy, vesměs, tmavé,

skrývají za stíny hravé

a čekají.

Své svědomí skrývají,

a to se nepromíjí.

Ty postavy odchází za svítání,

mizí, nic jim nezabrání,

zbyl jen prach;

přiznám se, je to můj strach;

a tak s ním žiji.