Ve stínu dubu

Ve stínu dubu sedím si a píši

Papíru sdělím, co mé srdce tíží

V záplavě náhrobků lavička se skrývá

Kdo ví kolik duší se mi přes rameno dívá

Starý dub nademnou se sklání

Podzimní vítr kolem listí rozhání

Ten strom je můj přítel, co rád mi vypráví

Miliony vzpomínek ze sebe vyplaví

Kolik jen příběhů už tady vyslyšel

Pro kolik duší si sem už Bůh přišel

Přes den tu živí na mrtvé vzpomínají

Přes noc zas zesnulých duše ožívají

Díky ti, příteli, žes byl chvíli se mnou

Někdy je příjemné, když sedí se ve dvou

Věř mi, že až jednou i mě si noc odvede

Mé duši v tvém stínu dobře se povede.