Beru telefony
a klapu do počítače.
Jedu za tmy
a hledám spínače.
Snad někdy se stůl vyčistí.
Káva se skořicovou příchutí
propustí dech dní.
Čekám do soumraku,
než Praha se vylidní.
Chci zabránit krachu
a nepsat báseň ještě poslední.
Život je za oknem
a ten spatřím jen,
když vyjdu ven.
Pošta, fronta i spěch s úkolem.
Nikdo mi nevěří, že ve střehu jsem.
Co mě čeká?
Po šichtě prázdná místnost
a x i y holých stěn.
Chci zapomenout
na temnotu
a hrát si na krásný sen.
Nějak bylo i bude.
Ještě dýchám na tisíc směn.
Krásné ráno.
A, B, C za mě psalo.
Uf a uf jen a jen.
Bojuj Amazonko...a i dnešek bude tvůj...ne až věci příští... jsem s tebou:-)***
to skořicový kafčo...dáme si sice jen virtuálně, ale i přesto...spolu... virtuál jsme my...kafe vroucí - skutečné:-) Mňam, mikinečko:-)***
24.10.2023 09:29:58 | cappuccinogirl