Múza lásky v melancholii pohroužena,
svou náručí mě objala, mě inspirace políbila
Na papír jsem slova v proudech vylívala,
všechny příběhy a básně mi do mysli zvolala
Její rty, jako růže, úsměvem mě zahalily,
proud slov plných naděje mě jemně pohladily
Její oči jako hvězdný prach lesknou se,
do mých myšlenek plných snů a lásky se vkrádají
V jejím objímání se slova v magii proměňují,
všechna tíha světa se ve vzduchu jako prach rozpustí
Pod jejím vedením se básník k nebeské výši povznáší,
ve verších krásu světa, jeho strasti a radosti objevuje
Múzou políbena jsem, svým dotykem slunce rozzařuje,
prolnutí její vůně s mojí duší je sladce čarovné
Ona mi můj řetěz slov rozbíjí, otevírá dveře do světa,
do hvězdného nekonečna, kde se všechny přání skutečností stávají
S její podporou a láskou ve verších zazáří,
mým průvodcem je v každém slově, co vytvářím
Múza políbena mi dar nekonečné inspirace daruje,
básník za to děkuje, v jeho srdci žije v nezkažené kráse
Mpc pěkná, múzou políbená Míšo;)
27.10.2023 06:41:01 | Žluťák