Dívám se z okna,
příroda má vláhu.
Kočka mi překusuje vlasy,
den spěchá i práce kvapí.
Počítám kapky
a běžím ke dřezu.
Umyté nádobí dodá náladu.
Na oběd udělám si těstoviny,
abych nemyslela na kraviny.
Bolavá záda dám do kopie.
Člověk přeci nemůže žít tím,
že spílá na tělo svoje.
Prším nostalgií
a vyndavám ošacení.
Prostě změnila jsem postavu.
Nedopnu knoflík.
Trápit se tím nebudu.
Jsou horší věci.
Prší.
Kočka mi hřeje klín.
Hlava počkala na okapu.
A já myslí v dálce tápu.
...jsou takový dny, melancholický...;-) taky mi podzim dělá problémy...měj se...
27.10.2023 16:46:43 | Marten
Jíťo...obdivuju dnes obraty:
Bolavá záda v kopii a pršení nostalgie a ten konec!
Teda, těším se už na viděnou.
27.10.2023 12:32:56 | IkkarisKa
Já mám zablokovanou krční páteř,proto časté bolesti a tak nechci se jen cpat ibalginy,tak píšu a píšu,aby i tělu bylo líp.
27.10.2023 12:52:49 | mkinka
Tedy dnes si život nahmatala nekompromisně! "Na oběd udělám si těstoviny / ať nemyslím na kraviny."
27.10.2023 12:25:52 | šerý
Milá poezie --- můj kocor mi často "tlapká" na břiše a pak mě s citem kouše do ruky. :-)
27.10.2023 11:45:49 | RadoRoh