Rýhy života...
Rýhy života...
Učil jsem se u vážky
Která ryje
Křídlem do hladiny
Žár poledne
A podvečerní stíny...
U dešťové kapky
Jež trpělivě tesá
Do kamene
Vše, co v pádu zrcadlí
A podléhá změně...
I větru ptal jsem se
Jenž do dálek čistých
Ryje zlato
Planoucího listí...
Tu z čar nejkřehčí
Jíž ty ryješ, čase
Sejmul jsem ze svých vrásek..
Komentáře (11)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
...ta byla jako paprsek sluneční...tedy s ní je třeba zacházeti s úctou...i když vydrží***ST*
04.11.2023 11:05:34 | Frr
Ta křehkost... života... vtisknutá do Tvých řádků... je divukrásná...díky za ni... a přeji, ať vrásky jsou... hlavně od smíchu...
03.11.2023 11:45:02 | ukrytá v máku
Já děkuji za Tvá slova... pro mě znamení, že tu křehkost někdo vnímá... a díky Tobě se teď usmívám...
03.11.2023 16:53:40 | RadekČ
