Za oknem.

Za oknem visí zmoklé ráno,
vítr, občas, bouchne okenicí
a jde o dům dál.

Chodníky ožily deštníky.

Běhaly, svižně, po ulici,
málokterý stál -bylo mu dáno.
Zřejmě vládnul časem,
jiný běžel za svým hlasem,
ale ta tramvaj odjela.
Svůj deštník,
v běhu polámal docela
a nahý zůstal na dešti stát.
Musel se vzpamatovat:
toho dne měl pech.
Ptáci se koupou
v ucpaných okapech,
na římsách se houpou - a pějí.
Přestalo pršet, deštníky ustupují,
mizí v pouzdrech s nadějí,
že příjde jejich čas.

V ulicích visí zmoklé ráno,
v kalužích zhlíží se den,
vzduch vlhkem je prosycen;
a deštníky ? Dávno opustily chodníky.