Drzá básnířka...

V příkopech u Tvých cest
Zůstaly ležet básně
Zmařené v zapomnění
Přesto na Tvé zpupné
Domýšlivé mládí
Sluneční světlo stlalo zvědavé úsměvy
A noční hvězda dívala se
V užaslém mlčení...

Až tiše šumící les náhle se rozmrzel
A začal zhluboka vzdychat...