Podzimní
Podzimní
Zřela jsem slunce
a terasa hladila list.
Káva stydla.
Přilétla vosa
a byl to mžik.
Čalounění nebe dalo
jádro pokoje.
Hlava se smála
a tělo jásalo vestoje.
Babí léto čaruje,
paleta kousá rým
a já srdcem dotýkat
se smím.
Kde jsi?
Tvé líce ať neblednou,
až přijdou první mrazíky.
Dám na ně dech lásky.
Z milostné obálky.
Komentáře (16)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
ještě nedávno mi létala vosa do kuchyně na sklenici medu
05.11.2023 11:11:00 | jort1
Med mám vlastně také v kuchyni,ale já si myslím, že byla z toho počasí spíše zmatená.
05.11.2023 11:30:32 | mkinka
... a pavouček chtěl vosu chytit a ta baba mu dala žihadlo
05.11.2023 11:09:35 | J's ..
Víš, že ta pavučina tam opravdu byla,ty vidíš i do kuchyně, přeji hezký den.
05.11.2023 11:29:13 | mkinka
Ano jako správce vidí leccos, ať pěkný den sluníčkových pavoučků na dlouhé niti svítí milé Jíti.
05.11.2023 11:43:57 | J's ..
Děkuji Jiří.
05.11.2023 11:50:24 | mkinka
tak vosu jsme nechali odletět, kočička je také ráda a teď budem v kuchyni tancovat, lednice bude vibrovat, už máme chuť jemně se dotýkat :)děkuji
05.11.2023 12:01:42 | J's ..
Ano. Vosa je pryč. Kočka spinká. Myčka polyká nádobí. Pračka pere prádlo.
A slunce táhle svítí na barevné a krásné listí.
05.11.2023 12:13:39 | mkinka
