špendlíková hlavička /13 (Ledovec)

umělé slzy z polykarbonátu
ti lidé lepí vteřinovým lepidlem k očím
češou za tebe stromy
polámaným hřebenem který nosíváš v kapse pro příští naděje
a to všechno
tě uklidňuje
dává ti to pocit bezpečí
každý den tě obtěžuje muž v modrozeleném kabátě
staví ti do cesty figurky z origami
plíží se za tebou jako stín
a když ho spatříš
dělá že tam není
dává ti nehezky nakreslené obrázky koček
a doufá že se tím něco změní
nebo možná jen kreslí kočky
protože jsi jedna z nich
když nade mnou stojíš a mračíš se
vypadáš jako skutečná a možná i doopravdy skutečná jsi
ale cítím že to tak není
já nechci být jen něčím hřebenem v kapse pro lepší zítřky
když se možná zadaří
to mě neuklidňuje
nedává mi to pocit bezpečí
kéž bych dokázal být tím
s kterým bys všechno zahodila
a utekla od lidí
pryč