Návštěvnost
Bloudění
Bloudění
Já kdybych ve starém Řecku žila
Do Delf bych se vypravila
Aby mi vědma Sibyla
Cestu moji věštila
V temném bludišti jsem
Chodím tam a sem
A hledám cestu ven
I když je kolem tma
Podivná a tajemná
Venku je jistě den
V temném bludišti jsem
A hledám cestu za sluncem
Má hvězda v dáli mihotá
Já bloudím už půl života
A nemohu se zastavit
Musím stále jít a jít
Snad bloudění je onen cíl
Pro který se člověk narodil
Člověk se snaží, dál a dál
Dokonalý je ten, kdo dokonal
Až vykročím jednou z bludiště ven
Život skončí, jako dlouhý sen
Komentáře (10)
Komentujících (6)
Doporučit
Tiskhlavně je obdivuhodné, že v žádném labyrintu nakonec nezabloudíš*****ST*
10.11.2023 23:20:27 | Frr
Ale pořádně se nachodím :-)
11.11.2023 07:40:54 | kozorožka
Člověk je koule z papíru
a nemá vlastní zadní vrátka
to co ví stejně vytrousí
zatímco šelma ťuká.. na kůzlátka
možná že někde stopy cizí
prozradí úprk kolem skal
a věštba temná avšak rizí
rozpálí v těle každý sval
10.11.2023 22:46:47 | poeta
:-)
11.11.2023 07:42:06 | kozorožka
Líbivá a čtivá. Gratuluji
10.11.2023 22:24:10 | Luko tulák
Děkuji pěkně :)
10.11.2023 22:26:16 | kozorožka
Trefný příměr a skvělá báseň, milá Verunko :)*
10.11.2023 22:06:19 | Ondra
Děkuji ti. Měj se pěkně Ondro :-)
10.11.2023 22:23:54 | kozorožka
go west
10.11.2023 22:04:00 | stormeater
Je na západ cesta dlouhá, zbytečná, marná je touha :-)
10.11.2023 22:25:29 | kozorožka