Motýl
Motýl
Sluníčko hřeje do týla,
já ležím a nic nedělám,
když náhle spatřím motýla,
on letí si,jen bůh ví kam...
snad hledá svého motýlka...
já běžím za ním,utíkám...
a prosím: půjč mi křidýlka,
já chci se jenom proletět,
jen jednou vidět z výšky svět...
motýl si klidně odletěl...
a dělá,že mě neslyšel,
dál létá loukou,víří pel...
a já zas zůstal bez křídel.
Komentáře (7)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskKomentáře
Nepůjčí, protože pak by sis letěl bůh ví kam, a on by tam čekal na svého motýlka - sám.
04.04.2007 07:10:00 | Rádoby zoufalá
máš svoje křídla schovány
jen ty o nich STIMPRE víš
stulily se nečekaly na rány
a našli blízko srdce skrýš...
:-))
je fajn že jsi to nevzdal :-)dík
01.04.2007 17:50:00 | Nút
