Anotace: .
Ticho
Které se snáší spolu se sněhem
Nebo před začátkem bitvy
Padne na zem
Která žíznivě pije
Moje sny se staly hanbou
Honbou za vzdušnými zámky
Zločinem
Chybou k odpykání
Kajícně klečím
Na studené zemi
Aby přimrzlá kolena a holeně protestovaly
Dokud se nedostaví moudrost
Nebo aspoň rozum
Na krátkou chvíli
Čistá jako bílé mraky v květnovém odpoledni
Bych odešla
Tam
Kde nemrzne
Kde oceán naráží do lesů na útesech
Kde země žíznivě vpíjí slanou vodu
A kde nikdo nerozumí jazyku
V kterém sním
Skvělé...je to emoční dílko, alke nejvíc mě dostal konec... jazyk, ve kterém se sní... to je úžasný vyjádření.
08.12.2023 23:38:24 | cappuccinogirl