Vzpomínám,
jak za roky se Praha mění.
Čas jako odváté smetí.
Pekařství Moravec je ale na stejném místě.
Koukám a vidím známý krám.
To tenkrát kupovala jsem ještě teplý chléb
a děti u mě.
Vzpomínky s kůrkou se provoní.
Jsou v hlavě a Vánoce zazvoní.
Zavřu oči a jsem zpátky v čase.
A s marmeládou i máslem zase.
Dojetí uvnitř žije ve své kráse.
I když se nedaří,
pořád bylo někdy dobře
a úsměv z podvědomí posílí.
Tam jsme sáňkovali.
Kopec je teď od slz bílý.
Ach světe drahý.
Neboj Jituško slzy zalejou zem a pak tam vyrostou krásné květiny plné radosti, objímám tě zlatíčko.
13.12.2023 18:28:10 | Marťas9
Zdravím.
Nostalgie, povzdech, lítost? Vše se s námi mění. Ale zjevně se všichni a rádi někam vracíme. Krásně svátky přeji. Kmet
13.12.2023 13:18:51 | Kmet
Mkinko, moc na tebe myslím, moc, opravdu... velký, velký smutno z toho...drž se.
13.12.2023 12:45:54 | cappuccinogirl
ach mkinko, napsala jsi skvěle... až srdce se chvěje.. jsi ták statečná!
13.12.2023 11:46:15 | narra peregrini