Učím se

I nenávisti se občas
člověk dívá do očí.
Pohádka není
ba život neskotačí.

Zloba je veličina,
s kterou bojovat se nedá,
když člověk nemá krytá záda.

Mráz rozbíjí slunce
a zůstanou slova.

Nerovnice i konstanta,
že pořád ve vesmíru jsem
bezbranná a malá.

Smrtelnost v bolesti je upřímná.
A vnitřní linka nahá.

Levituji s mouchou,
co zůstává.
Naděje je i v prachu hlučná.
Kompot uvnitř se lehce neprodává.