7. ZIMA (Antonínu Sovovi) 1974

cestou rozmrzlou jsme šli
když bláto zim zařízlo se do zkřehlých očí
a mrazivé plynové lampy rozlily kalné světlo
po ztichlých ulicích plných spěchajících za ničím
za jasného zimního podvečeru
jiskřivé hvězdy jak sněhové vločky
ukryly chladné vzdechy našich ledových srdcí
do pozdních svítání
kdy každý den znova rodíme se