Potkal jsem...

Potkal jsem Boha…
On zvracel na ulici,
zpitý absintem.
Jmenoval se Ivan.
Měl trochu ruský přízvuk
a vězeňské tetování.
On smál se mi,
Prý sny se žijí
a o životě se pouze sní...
Tak vysnil si tento svět
a stvořil nás
k potěšení svému.
To řekl mi,
zavěsil se do laciné štětky,
stojící opodál,
a odpotáceli se spolu pryč
špinavými uličkami
noční Prahy…