Balada o slibu.
Balada o slibu.
Ptal jsem se řeky na cestu
za svojí milou; řekni kudy ?
Jdu pro svou, v bílém, nevěstu;
ona nic nemá, i já jsem chudý.
Řeka se vine kolem skal,
údolím dere se do daleka.
Své milé, dávno, slib jsem dal,
pospíchám, vždyť na mě čeká.
Ať sníme si ve svých snech,
osud si přede nitku svoji.
Co vidím zrychlí mi dech,
na břehu dívka, v bílém, stojí.
Na hlavě závoj má krajkový
a věnec z kopretin.
Zamávám, ona neodpoví - stojí,
jako by byla jen stín.
Jako stín stála
v očích, svých, otázku měla.
Dávno se vdala
a na slib zapomněla.
Komentáře (12)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskA někdy zapomene ON...a někdy... tolik možných někdy...tolik z toho možných NIKDY, co plynou tvým životem, jak řeka... a ty je nikdy nevylovíš, protože co se nikdy nestalo... krásný baladický příběh...
PS: promiň ten trochu kostrbatej koment, to má duše se teď tak trošku spojila s těmi řádky, tolik toho i v mém v životě proplulo beze mně...
Hezkej den, Kane
12.01.2024 11:22:23 | cappuccinogirl
A někdy zapomenou oba a životem jdou, každý, na jinou stranu. To jsou ty cesty života, co se kříží, nebo se nikdy neprotnou. :-))
12.01.2024 11:26:38 | Kan
Ano, a když se občas odněkud "zpoza" nečekaně připomene vzpomínka, vznikne krásná báseňka :-)
PS: Nepiš prosim, že to jde i bez toho procesu vzpomínání, vím to...i svět fantazie mi toho mnoho říká...:-):-):-)
12.01.2024 11:32:24 | cappuccinogirl
Víš co, ona to může být spousta vzpomínek, které po čase vytvoří úplně jiný příběh, než, jak to bylo doopravdy. Je to tím, že spoustu toho zapomeneme a zbytek popleteme, ale mně to neva. A máš pravdu, vždycky je to nějaká vzpomínka, i,když si myslíme, že není. :-))
12.01.2024 12:29:15 | Kan
Ahááá...tak tuhle pravdu nevim, jestli jsem chtěla mít:-):-):-)
Bo teď nevim, fakt myslíš, že u všeho je vzpomínka ze života??? Co absolutní fikce??? Sice se i v ní leccos zrcadlí, ale tak nějak obecně, možná, z tebe může, ale nemusí mít nic:-)
Ale to jsem ti po tý řece zas kamsi odplula... a ani jsem vlastně nechtěla, bo to o tý vzpomínce u všeho se mi líbí... já to snad i připustím. Bo i když se pustíš do absolutní fikce, něco ze sebe dáš...a nemusíš si to ani uvědomit. Tož teda ju... Teda sem se ti po tý řece zas vrátila nazpět, ale byla to trochu fuška, ještě že to nebylo proti proudu, spíš jsem si dala takový říční kolečko a vrátila se na začátek...ale to je možný jen když plaveš na řece, kterou sis sám vytvořil, je mi jasný, že jinak je to totální blbost:-):-):-)*
12.01.2024 12:35:56 | cappuccinogirl
Na základě čeho bys fantazírovala, kdybys neměla reálný základ ze života ?Fantazie je nadstavba našich prožitků a zkušeností, třebas již zapomenutých. Pokud namáš odrazový můstek, daleko nedoskočíš. :-))
12.01.2024 12:43:05 | Kan
Zkušeností a prožitků??? Osobně si myslím, že bych zvládla napsat o lecčem, s čím nemám osobní zkušenost a tudíž ani prožitek...stačí mít tu fantazii a taky informace...:-) Nebo se pletu???
12.01.2024 12:47:54 | cappuccinogirl
Tak si shrňme: neprožila a nevíš o tom nic. Budeš, alespoň, trochu pravdivá ? Bude to o tom, o čem chceš psát, nebo to bude fantazírování, tedy blábol ? Od čeho by ses odrazila, nemajíc začátek, ani konec ? Odpovědět si musíš sama. Já nikomu neříkám, co si má, nebo nemá myslet. Jen se ptám.
12.01.2024 12:57:42 | Kan
Vpořádku. Taky nikomu nemluvím do toho, jak si přebere věci kolem sebe. Ale víš, Kane, dnešní svět už ti dává tolik informací o všem, že stačí se do n ich začíst a nějak si je poskládat. Pak si myslím, že dílo může vzniknout dobrý... např. můžeš si načíst o životě za války, o koncentračních táborech třeba (promiň ten příklad), máš to i svýpovědí konkrétních lidí...a dílo může vzejít dobrý, i když zkušenost nebude tvá, ale cizí. Do takovýho díla nemusíš dát ze sebe nic než tu schopnost psavce, vlastně jen sám v sobě skládáš mozaiku.
12.01.2024 13:09:32 | cappuccinogirl
Pokud si problematiku nastuduješ, pak získáváš jistou zkušenosta a s pomocí empatie a fantazie lze vytvořit smysluplné dílo. To jsme se, ovšem, dostali z kategorie:" Nic o tom nevím a nemám s tím zkušenost ". Že ze sebe nemusíš dát, než schopnost psavce ? Pokaždé, když si uděláš názor, pracuješ s emocemi, to jinak nejde. Takže, jen schopnost umět "psát", určitě, nestačí. Co ty na to ? :-))
12.01.2024 14:48:32 | Kan
Odpinknu, jako vždy...
pokud nastuduješ, nezískáváš podle mne zkušenost, něco co si "ohmatáš" ale jen znalost... ale ano, jsme venku z kategorie "nic o tom nevim"...ale já to brala ze svého pohledu a vim, že bych nikdy nepsala o ničom, o čem bych nic nevěděla a nedokázala se vcejtit... tak asi proto jsem o této škatulce neuvažovala... šlo mi jen o tu tvou zmínku, že nemůžeš napsat dílko, který by bylo čtivý a o něčem, bez toho, abys měl tu osobní zkušenost... já myslim, že to jde...ale taky vim, že pokud tu osobní zkušenost máš, je to psaní daleko... lehčí jsem chtěla napsat a ukončit koment, ale teď mi tak vběhlo, že někdy ta osobní zkušenost ti to naopak může ztížit, bo ti jaksi dopředu nastaví úhel pohledu... někdy je to možná škoda... co ty na to??? :-)
12.01.2024 14:59:56 | cappuccinogirl
Ta zkušenost o které píšu je zkušeností, ovšem zprostředkovanou, tedy nelze ji zpochybnit. A, to, jestli ti může ztížit nebo ulehčit vyjádřit se, stojí na tom, nakolik se necháš získanými informacemi ovlivnit ( třeba takové, nad kterými nemůžeš a, ani, nechceš přemýšlet. ), o kterých víš, že se bez povědomí o nich obejdeš. Každý máme hranici, za kterou nejsme ochotni zajít. :-))
12.01.2024 15:11:55 | Kan