Okno z Prahy
Okno z Prahy
Náměstí Míru
sčítá projezdy autobusů.
Tramvaje zvoní
i semafor hlásí svižně,
že léto je daleko
a nejsou pořád třešně.
Prsty chtějí rukavice.
Přes čepici nevnímám lidi.
Každý jde do práce,
tak se nebaví.
A úsměv si schovám
ke kávě,
ať zavoní.
Verš schovám na potom.
Dám si snídani.
Chlebíček z pekárny
a počítači řeknu,
že mě má tady.
Ve svetru
má leden vnady.
Jsem teplomilná
a jaro mě více baví.
Tak zavírám okno,
ale buďte se mnou.
Čtení přeci ladí.
Jupí.
Komentáře (30)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
Tobě hezky ladí psaní. Mé prsty se dočkaly rukavic. Snídani nikdy neošidím. úsměv mám i před kávou.
A včera mě v Kobylisích pokálel pták, takže je vše v nejlepším pořádku... :)
18.01.2024 18:33:34 | Koala
Děkuji za slova podpory. V Kobylisích to znám též. Tvůj komentář mi dává energii.
18.01.2024 18:55:55 | mkinka
Taky mám ráda jaro, ale v Praze je hezky i v zimě, vše má své kouzlo... i kávička v teple ;-)
18.01.2024 17:43:41 | Rafinka
Nejhezčí fotografie jsou "momentky", ty které zachyceny jsou mžikem oka... i tvá báseňka je takovou nádhernou psavou momentkou. Krásný den, Jituško.
17.01.2024 11:59:24 | cappuccinogirl
má milovaná místa...dlouhá léta jsem tam bydlel
17.01.2024 10:00:51 | stormeater
Ladí a hladí, a jak čas pádí, jaro se na nás usměje, dřív než se jeden naděje ;-)
17.01.2024 09:37:20 | kozorožka
