Školní léta

Anotace: Co se člověk postupem časů nedozví...

Školní léta

Podél cesty chodník vede,
kam pak nás on až dovede?
Samozřejmě do školy
učit se, psát úkoly.

Stejný chodník vede zpátky
v zimě on má tajné zkratky.
Vedle teče potůček
má však spoustu pouček.

Mráz musí být hodně silný,
by nám zpestřil hezké chvilky.
Cesta zpátky po ledu
maličkost, to přec svedu.

Je nás víc, nejsem sama
začíná teď velké drama.
Kdo projde suchý, klobouk dolů
srandy kopec, kamarádi spolu.

Léta běží, z nás babky, dědci
vzpomínáme na ty věci.
Kamarád se přiznal k činu,
miloval on mne dívčinu.

Po potoku se mnou chodil,
aby on mne doprovodil.
Prý mě tehdy miloval
rád se se mnou zdržoval.

Nyní úsměv v naší tváři
dětské lásky, ty vždy září.
Zážitky jsou v našich srdcích
vzpomínky se houpou v bocích.