ŽIVOT - SMRT
ŽIVOT - SMRT
Anotace: Život dává, SMRT si bere...Však co bylo dřív??? KANE, jseš moje dnešní inspiro... Ale nečekej nic vobjevnýho:-):-):-) Jen drobná zamyšlenka nad hrnkem ccina:-):-):-)
Tak jako pravá má svou levou stranu
a u každého předního i zadní najdeš,
tak k pravdě lež
a k moudrosti hloupost patří.
Abys odlišil,
aby ti došlo,
aby ti bylo dáno pochopit,
že svět
je místem protikladů.
K plusu mínus,
k malému velké,
smutnému veselé,
bílému černé.
K dobru - zlo
a k životu – smrt.
Tak to je,
tak to chodí.
My lidé - všichni na jedné lodi,
co pokřtěna je „Země“
více či méně klidně
plujem vesmírem
a je to jeden velký zázrak,
TŘESK
že naše planeta není jak jiné
že z mrtvé - živou stala se,
a i když trvalo to spoustu let,
tak co je světem svět,
(v takové podobě jak ho známe),
myslím, že velké štěstí máme,
že dýchá, kvete...
-
ŽIJE
A MY S NÍM!
********************************************************************
Tož já bych dala prvenství ŽIVOTu!
Protože kde není, nemůže nic zemřít!
Co nežije, to dáma s kosou nepodetne!
Je bez práce - SMRT kmotřička!!!
Tak co ty na to, příteli???
Komentáře (48)
Komentujících (11)
Doporučit
TiskPravdu máš, pravdu díš,
je vidět, že rozumíš
Život to je velkej dar
smrt zas z nejsmutnějších zmar
všeho...
Krásnej večer, Emi:-)**
22.01.2024 17:07:06 | cappuccinogirl
Život je jednou stranou mince,
tou druhou smrt musí být
a dokud buší tvoje srdce
mezi protiklady budeš žít...
Krásný den, Ccinko (*)
22.01.2024 17:00:42 | Emily Říhová
ALE NAŠTĚSTÍ ZVÍTĚZIL-JIŽ DÁVNO ZAVEDENÝ "DVOUFÁZOVÝ ČIPERNĚ ELEKTRICKÝ PROUD" ( ano ano ano-abych připoměl klasika-"zaveden /i/ k nám na vísku )
*tatatata ta ta táááá*
ST*
22.01.2024 10:00:15 | Frr
Frrrrráčku milounkej, jsi zlatíčko, jak si pořád udržuješ ten svůj nadhled a úsměv... Mám tě za to moc ráda, víš?! :-):-):-) Učit bych se to od tebe mohla...a taky jooooo...:-):-):-)
I teď se usmívám:-)*
Krásnej den, zlatíčko frrrráčkový:-)**
22.01.2024 10:03:47 | cappuccinogirl
o opouštění, odvaze, zodpovědnosti - https://rb.gy/x60nqp
22.01.2024 09:39:09 | twisted.wicker
Shlédla jsem odkaz...je to silné... je to k pochopení, ale zároveň z toho mrazí. Smysl vidíš, ale mít v tomhle týmu "dědečka nebo babičku", trpěla bych jako pes:-( Beru to srdcem, každej si má tendenci nejvíc chránit "to svý", to na čem ti nejvíc záleží... a pak si přečteš něco takovýho... a jo, cejtím obdiv a zahanbení... ale snad je to i věkem, bůh ví, jak se na tohle budu koukat za dvacet let, pokud mi budou dopřány...Moc děkuji za koment. Hezký den ti přeju:-)*
22.01.2024 09:49:55 | cappuccinogirl
nejvíc lidskou mysl zotročuje strach ze smrti...z opuštění té malé nepatrné kuličky odpadu, kterou si valí zdejším bytím a považuje to za smysl života...smrt je podmínkou života, bez ní by nikdy neexistoval...stejně jako opačně...Sub specie aeternitatis jde o stejnou tragédii jako padání listů stromů...pomíjivé a nezbytné
22.01.2024 08:21:49 | stormeater
Já bych se trochu postavil oproti názoru strachu ze SMRTI, protože právě prožívám stav strachu ze života. Život jsem si nedal, tak si jej nehodlám vzít, ale kdo je na tom v podstatě lépe, ti kdož umírají, zbavujíce se zodpovědnosti a nebo ti, kteří zůstávají ? Toť otázka....... .
27.01.2024 06:27:54 | END
Já myslím, že stačí, abys měl svůj život aspoň trochu rád a aspoň trochu měl rád sebe a odpověď je tím jasná a naprosto proživotní. Nedovedu si , upřímně, představit, co by se muselo stát, aby ta trocha lásky k životu a mně samé zmizela a zůstala ve mně jen ta touha zemřít...ale rozhodně tohle ani nechci nějak prubovat:-)
Moc děkuju za názor. Přeji ti i přes tvůj momentální strach, aby ses měl jak nejlíp to pude.
27.01.2024 11:40:20 | cappuccinogirl
Já vím, že máš pravdu, Storme, ale je to jak píšeš, kdo má život rád a má rád tu kuličku, co valí, pak se mu ze života nechce... asi proto, že si nemyslí, že všechno, co by valil, je "odpadní"...ani ty stopro nemáš jen nepříjemný věci, který "táhneš", je tady přece tolik hezkýho... kdo dovede napsat tak krásnou báseň o zimě a jejích barvách, o ptácích na krmítku, se stopro umí podívat i na svý bytí veselýma očima:-)*
22.01.2024 09:17:59 | cappuccinogirl
nemyslím odpad ve smyslu, v jakém to chápeš...myslím odpad jako balast, zbytečnost...je to iluze, skutečnost, která se ti jeví skutečnou, je ve skutečnosti jen iluzí, jednou z mnoha možností, něčím virtuálním...tolik filosofie...já osobně našel zalíbení v mnohém balastu a odpadu, ať už hmotném či tekutém ;)
22.01.2024 09:22:51 | stormeater
Je asi opravdu spousta "zbytečností", co máš rád, svět je navíc krásnej, máš "svý" místa, lidi, na kterých ti záleží, a to tě tady prostě "drží"... proto je zatraceně těžký vyrovnat se se smrtí, s tím, že to všechno opustíš... nebudeš.... já vím, že všichni víme, že svět se bude točit dál, ale ta myšlenka je prostě "bolavá"... a jak jsem tady někde psala, jo, když zemřeš v požehnaném věku, asi už sám cítíš-odžil jsem si, zažil jsem spoustu pěknýho, přečkal zlý, tož bylo toho dost... ale když je to takový to "přetrhnutí" klubka života, co se ještě mělo a mohlo odvíjet, tak to prostě zcela nepochopim nikdy...ach jo.
22.01.2024 09:30:30 | cappuccinogirl
všechny duchovní koncepty celého světa i jeho historie pracují s posmrtným životem jako s neměnným faktem, proč si myslíš, že po smrti nic nebude? Máš nějaký důkaz?
22.01.2024 09:33:20 | stormeater
Nemám...ani pro a ani proti... i kdyby po smrti něco bylo a já se nebiju za to, že není, fakt nevim, ale i kdyby bylo, budeš "to" žít jinak... jiný tělo, jiná identita, jiný úplně všechno... mně se líbí teorie, že duše, aby se duchovně posunula, si jaksi sama vybírá, do čeho chce "vlézt"... jakou zkoušku podstoupit...tato teorie tvrdí, že duše na určitém stupni vývoje už nikdy nemůže klesnout "níž". To mi dává naději, že horší než Ccino, už to se mnou nikdy nebude, na duchovní úrovni, o fyzické se nemluví, ani o materiální. Ale to mne těší. Mám ráda svý vlastnosti. NĚKTERÝ. A taky se říká, že duše, které k sobě patří, se u sebe stále nějak drží, jsou si poblíž... tomu bych věřila, díky svý mámě, díky tomu, co mi kdysi vyprávěla. Jenže ať je to jak chce, co tě čeká, už prostě bude o něčem jiným a co máš teď, zmizí... jako by nebylo, a já to teď v týhle chvíli, v tomhletom okamžiku , viidím jako ztrátu... i když je to možná hloupý... tož to prostě beru tak, že jsem na některý věci až příliš fixovaný omezený Ccino:-)* Ale třeba to tak nebude furt.
22.01.2024 10:00:58 | cappuccinogirl
a co kdyby byl život jako sen, který sníš...a zítra bude další...nebo bude pokračovat ten stávající...měl jsem několik snů, které byly spojené...jeden dokonce po mnoha letech...první část v dětství a pokračování po mnoha letech....
pak to vypadá jinak, že?
22.01.2024 10:11:16 | stormeater
to je zvláštní představa... nějak nevim tu časovou souslednost... vždyť v tomhle jednom životě od miminka po zestárnutí...kam se tedy v tom druhým životě vracíš??? do jaké fáze??? Nebo jdeš tam, kde si myslíš že byla chyba a napravuješ??? Nějaká druhá šance???
22.01.2024 11:10:02 | cappuccinogirl
Co je to smrt? Zánik vědomí? V tom případě umírám každý večer a s ránem se rodím :)
Nedám přednost ani životu ani smrti:) nejsou vůči sobě v protikladu, ale krásně se doplňují :)
21.01.2024 12:34:39 | paradoxy
Máš hlubokou pravdu, Par... nejsou proti, protože jsou to jen pojmy, co něco vyjadřují. Smrt umírání nebolí, život je Životu jedno... ale já se se smrtí prostě nedokážu smířit, zvlášť tam, kde mi nepříjde "spravedlivá"...Vím, že mi to nepřísluší posuzovat, vím, že některý věci se prostě musej brát, jak jdou, ale tímhle "vědomím" to pro mne není lehčí!!!
Ach jo, Par...Ach jo!
21.01.2024 12:46:39 | cappuccinogirl
Ach jo Kapučínko, chápu tě. Ač se to mě nestalo, dokážu si představit, že třeba někomu umře dítko, musí to být hodně bolestné...ale je fakt, že vidím jak takoví lidé třeba začnou pomáhat jiným se stejnou ztrátou, dokážou tu bolest povznést na pomoc a to je úžasná pomoc i smrti.
Nemá cenu koumat, jestli je smrtička spravedlivá nebo ne, ale co dál se životem, protože smrtičce je jedno, co si o ní myslíme.
21.01.2024 12:51:41 | paradoxy
Další koment, kterej ti musím beze zbytku podepsat. Ale tenhle vlastně ráda. Moc ráda ti podepíšu, že jsou na světě lidé, kteří pomáhají druhým i v těch nejtěžších chvílích svýho života. Moc ráda podepíšu, že člověka jen tak něco nezlomí, že naopak - dobro vzejde... motivace je v tomto případě nejsilnější, jaká může být... pomáháš druhým, i sama sobě...smysl vidíš aspoň nějaký, i v tom nejnesmyslnějším, jako je "předčasnej" odchod kohokoli, kohos miloval!
Děkuju ti, Par, za to, že jseš...děkuju moc!!!
21.01.2024 13:32:01 | cappuccinogirl
Není přeci proč děkovat :) jen se ti ukázal další rozměr života a smrti :)
Vždycky záleží na pohledu, jak se na to člověk dívá, buď může vidět jenom černou a bílou a nebo všechny barvy duhy :)
Krásný den :*
21.01.2024 13:46:39 | paradoxy
I tobě...asi se nikdy nenaučím vidět ve smrti "duhu", ale až mi bude v životě "těžko", snad si vzpomenu na tuhle debatu...mohlo by to aspoň trochu pomoct:-)*
21.01.2024 13:50:27 | cappuccinogirl
Připomělo mi to mou starou báseň na stejné téma....docela je to silné téma:-)*
21.01.2024 10:44:07 | o3_gambit
Tohle téma tak nějak načal Kan, já se jen teda svezla na stejný vlnce, ale jo, je to silný...život a smrt, neustálej boj kdo z koho, i když víš, že ten konec je jasně danej a že si tě ta smrt jednou najde. Já jsem ale jednoznačně proto, aby lidé opouštěli tento svět v požehnaným věku, každej by měl mít nějak podobně dlouhou linku toho, co si tady prožije... jenže bohužel to tak nebývá...a to je něco, s čím se těžko smiřuju...
I přes to smutnější téma, hezkej den, Gambi:-)**
21.01.2024 12:03:32 | cappuccinogirl
je to tak...tohle je silné téma...taky jsem rozebíral, že je smrti jedno, kdy a kde a jak...život je krásné prožít a ne přežít...:-)*
22.01.2024 07:17:38 | o3_gambit
Souhlas naprostej:-)*
22.01.2024 09:18:59 | cappuccinogirl
Sám nevím, co "kmotra" smrt.
I ona se zrodit musela
Tudíž by dalo říci se,
že z života byla splozena.
Avšak když nebylo mínus ani plus
Tak jen jedno bylo
Ono posléze se rozdělilo
Tak potkává se jako noc a den
Někdy plně, někdy s nádechem.
20.01.2024 22:32:35 | Protos1182
Dvě poloviny
jednoho celku
dvě opačné strany mince
nejde o to co dřív
je to jen půl a půl
ve stejnou chvíli
rozlomené...
děkuji, příteli, za tvůj přínos sem...:-)*
Líbí se mi tvůj pohled
Krásný večer.
20.01.2024 22:46:49 | cappuccinogirl
I já děkuji přítelkyně
21.01.2024 10:53:48 | Protos1182
umíráme už s prvním nádechem... Záleží na tom, co stihneme a jestli to bude stát za to...S. Tip
20.01.2024 18:00:29 | Marcone
Tak že je umírání opak zrodu je fakt. A že tím, že jsme se narodili, už máme start za sebou a vlastně se jen můžem přibližovat k opačnýmu pólu, to je taky fakt...ale ty jo, zlato, pojals to drsně...pravda se ti ale upřít nedá... no ty bláho... tenhle poznatek, to je silný ccino... jdu to vydejchat:-)*
20.01.2024 18:20:06 | cappuccinogirl
No tedy, to bylo mocné zamyšlení. Srovnala jsi to řádně. Samozřejmě je život starší než smrt. Otázka: O kolik ? :-))
20.01.2024 16:38:57 | Kan
Samozřejmě??? Mně to tak samozřejmé nepřišlo...a jediná myšlenka mi k tomu stačila... říká se přece "mrtvá planeta"...i Země jí byla, než na ní vzniknul život:-)
Tož ve spojitostí se smrtí má naše Země naprostej náskok před životem!!! Život vzniknul z něčeho, co bylo mrtvé...a tož teď mudruj... a hoď klidně i nějaký propočty časovejch údajů o kolik kdo co, když tohle zvládneš...přísahám Kane, že to PŘEPOČÍTÁM, jestli ses někde moc neseknul:-):-):-)**
PS: Kane jak chceš propočítat čas první mrtvoly??? :-):-):-)
Co vůbec teda bylo na světě první??? A brala bych až faunu, bo ta s náma ledacos má, flora, ta je moc mimo...:-) Ta je svá:-) A má recht:-)
20.01.2024 16:55:02 | cappuccinogirl
I když před životem nic nežilo, smrt na tom neměla podíl. Jak by to skolila, když nebylo co. O kolik ? O délku života prvního organismu, který zahynul jako úplně první. Tak počítej, jestli jsem se někde nesekl; a když, tak o kolik. ?
20.01.2024 17:09:00 | Kan
Jo, taky jsem si musela uvědomit, že smrt a "mrtvo" není úplně to samý...
i když teda nemůžem vědět, jestli nejsme jen v nějakým "opakovacím" procesu...to by to mrtvo byla vlastně jen jakási hoooodně dlouhá "regenerace"...ale to vlastně na věci nic nemění... možná, páč to chápem po lidsku... bůhví co by nám na tohle všechno řek E.T. asi by zvednul varovně prstík:-)
Z jakejch novin se dozvim, kdo byl ta úplně první mrtvolka na planetě??? :-):-):-)
Pošli prosím něk´jaký odkaz, kolego badateli, ať to můžu hodit do kalkulačky...pro sichr pohledám ještě počítadlo...mám tady někde poctivý dřevěný s barevnejma kuličkama, tož si budu hrát:-):-):-)
20.01.2024 17:17:18 | cappuccinogirl
Ne, ne, ne, nebudeme si to ulehčovat. Koneckonců bruslíme pouze v teoretické rovině, neboť praktické důkazy nejsme schopni předložit, takže si můžeme mudrovat do alelujá. :-))
20.01.2024 17:23:34 | Kan
Se směju a ani se neptej, jak nás dva teď vidím, příteli.
A nebo se ptej...a nebo nemusíš, bo já ti to stejně řeknu...jako ty dva písaře... psáno foneticky: Bulvár a Petišé...Jestli si smím vybrat, beru toho od P. To byli taky takoví dva koumáci...i když oni se potýkali vlastně i s praxí a dost náročně...tož my budem chytřejší a zůstanem u teoretický roviny, jak jsi správně připomněl, bo jinak by nám nezbylo než vymyslet stroj času, abychom...byli přitom, až to první živý se změní v neživý...čili u prvn ího máchnutí kosou:-):-):-)
20.01.2024 17:29:07 | cappuccinogirl
Ti dva byli lepší, pobavili půlku vesnice. :-))
20.01.2024 18:34:38 | Kan
A druhou vyděsili:-):-):-)
Chcílema byli docela nebezpeční...často nejvíc sami sobě...tož v tomhle je kopírovat nebudem:-):-):-)
20.01.2024 18:39:12 | cappuccinogirl
O takovou popularitu nestojím, to ne. :-))
20.01.2024 19:18:06 | Kan
Neuvěříš, ale zkoušela jsem googlit a totální informační propad...nevim nic:-)
Teda, ne že bych si předtím myslela, že toho hodně vim, ale tohle NIC mne docela nakrklo... bo jsem si načetla o chemickejch procesech při vzniku života na zemi, a o stále složitějších a složitějších řetězcích a vzniku jednobuněčnejch organismů, ale když jsem potom tohle chtěla propojit s nějakým matematickým propočtem, totální selhání...Napíšu, že Ccina, bo Einstein by asi neselhal... a možná, že ani ten Petišé... ale mně bylo kuličkový počítadlo úplně na...
Rychle jsem si na něm přeříkala aspoň všechny barvy, abych se ujistila, že aspoň něco mi de:-) A super poznání, s kterým jdu dnes spát, že poznám bílou a zelenou a modrou a červená se mi neplete se žlutou:-):-):-)*
20.01.2024 19:26:21 | cappuccinogirl
Tak teď jsi mě, úplně, rozpárala. Já vidím natěšené děvče u počítače, které zklamaně hledí na obrazovku a, aby si zvedlo sebevědomí zopakuje si barvičky na sčotu. Tu větu jsi napsala s takovou rezignací, až jsem se rozkašlal smíchy. To je lepší než přání dobré noci. :-))
20.01.2024 22:00:59 | Kan
Jsme na to stejně...taky se teď směju...a tvůj záchvat smíchu ti přeju, bo smích je zdravej, tož jsem ti právě prodloužila život o... jen prosimtě netrvej na žádným matematickým vyjádření nějaký konkrétní cifry:-):-):-)
Bo to už mi dnes stačilo:-):-):-)* Dobrou, Kane
a zejtra bacha na to, co píšeš:-):-):-)**
PS: Ne, příteli, piš o čemkoli, nemyslim to tak, neboj...já už dnes totiž pro sichr vůůůůbec nemyslim. Vypla jsem v hlavě co se dalo:-)*
20.01.2024 22:20:48 | cappuccinogirl
Dobrou noc ti přeji. :-))
20.01.2024 22:52:29 | Kan
I já tobě...a snad sis všim, Kane, že se tvým směrem STÁLE usmívám :-)*
20.01.2024 23:19:52 | cappuccinogirl
Všiml jsem si, že se tady někdo, kolem, furt směje. :-))
21.01.2024 09:49:50 | Kan
Líp než kdybys slyšel pláč:-)*
Hezkej dnešek, Kane.
21.01.2024 12:06:47 | cappuccinogirl
Tobě taky. :-))
21.01.2024 12:42:02 | Kan