Únik v sebemysl
sčítám buňky
plastikové představy
v podloubí nevlastní hlavy
v kapkách stékajících emocí
truchlím po moři snů
v barvách duhových
střepů ledovcových skal
práším se do bezčasí
jen vítr by se bál
nitra trvalého
rozštěpení.
Moc zajímavé-hluboké-k přemýšlení-fajné-tajemné-i trošku smutné-emocemi skutečně nabité, milá Rafinko :-)*
22.01.2024 19:22:47 | Ondra
Jsem potěšena, děkuji :-)
22.01.2024 20:44:28 | Rafinka
nevím zda plastikové ale plastické jsou určitě...
22.01.2024 03:00:12 | enigman
Máš pravdu, děkuji ;-)
22.01.2024 09:06:19 | Rafinka
mám tvou tvorbu čím dál raději
21.01.2024 18:13:46 | cappuccinogirl
Jé, to mě moc těší :-)
Děkuji.
21.01.2024 18:19:51 | Rafinka
Ano.stav,kdy nevíme, co máme dělat bývá pro pochopení vlastního já hodně složitý.
21.01.2024 18:03:44 | mkinka
Díky za tvé moře i fajn slova :-)
Videjko inspirovalo.
21.01.2024 18:03:07 | Rafinka
Jak nevšední a zvláštní to. :) Moře duhových střípků.
21.01.2024 18:00:36 | Dračí