Chodím
a kanály jsou mrtvý
jsem rychlírna
utíkám
vylézám z kostry
ze sebe pryč
cáry bezchybnosti
zauzlený vědomí
mění se v paprsek
vystřeluju se do nekonečna
srdcem utichlá v řev
a kanály jsou pořád mrtvý…
Jsem rád, že to nemá nic společného se zuby, krásně experimentální Rafinko. :-) Úžasný minimalismus.
27.01.2024 09:39:07 | Dračí
Děkuji, že jsi rád a usmívám se ;-)
27.01.2024 10:12:40 | Rafinka
Ačkoliv tento způsob poezie nemusím, tak ve vašem případě se mi to líbí. Je to prosté a úderné. Také se mi líbí, že zde nenalézám zbytečně složité výrazy.
27.01.2024 04:35:31 | Václav
To jsem moc ráda, že zaujala. Děkuji :-)
27.01.2024 10:11:31 | Rafinka
líbí se mi to a děkuju...třeba za stejno vidění věcí
26.01.2024 22:15:35 | stormeater
Jsi skvělá...ale zatra, tohle je tak divoce trudný emočno, že dobře děláš, že před ním prcháš... seber nejnutnější Rafi a val... vystřel někam hoooodně daleko, nejlíp někam, kde příjemně naladí tě romantickej klavír:-)**
26.01.2024 21:58:29 | cappuccinogirl
Díky veliký, dám na tvou radu... ;-)
26.01.2024 22:01:21 | Rafinka