Ujel mi vlak

Nestihla jsem tam být včas
a zůstala na nástupišti stát.
Pak v čekárně cítila chlad,
jen obraz na stěně zůstal
v podvědomí psát.
Byla tam žena a chlap.

Cítila jsem lásku umělce,
které se nechtěl vzdát.
U sebe v Evině i Adamově rouše.

Barvy konejšily srdce.
Akvarel či tempera.
Už ani nevím,
co jsem viděla.
Duše absorbuje
a barva do těla se dostává.

Klusám, snad přijede další
a někdo jiný namaluje obraz
bez částice ztrát.

Chtěla jsem psát o mlze,
ale pero neumí lhát.
Přála si lásku,
ale ta skončila
v dávných komnatách.

Tak píšu s papírem,
ty své kurděje.
Mix vzplanutí bez naděje.

Vše se léčí
v rytmu minimalistické poezie.

21.04.2022