Dlouhá je nit života
Spletena z tisíce provázků
Odolná věc je život sám
Ten náš však visí na vlásku
Nekonečný je proud života
Jako věčná řeka plyne
Jako pramen kdesi pramení
A jako pára zhyne
Štěstí, ta muška zlatá
Odlétá a zas se vrací
Proč člověk si všeho váží
Až když to ztrácí
Vím já, kdy ranou osudu
Stane se, a já tu nebudu
Štěstí je tak vzácné
Člověk by chtěl víc
Stačí však chvíle malá
A nemá nic
Život je nevyzpytatelný...
Rozumím, Kozorožko, krásný večer (*)
05.02.2024 20:32:38 | Emily Říhová
Tobě taky, milá Emily :)
05.02.2024 20:50:21 | kozorožka