Na parapetu
hledám stálou větu.
Báseň ztekla
a ozvala se v klarinetu
poupat slunovratu.
Chvilka živá
na triangl zazvonila.
Sama prstem políbila
v třepotu nánosů snů
hladila a se opíjela.
Žár zevnitř
oheň žlutý
bez jizvy
plamenem síly
roztančila.
Okamžik zastavit chtěla,
aby dvě těla byla nalezená.
Bez spárů přízraků
i šumů strachů.
Sonátou jara
si zahvízdala.
Kdo jí napsal?
To z nebe
strašilka zaskákala.
Holka malá.
Nevypočitatelná.
Zelená.
10.03.2022