Dívám se
a zrak padá
s mizejícím
posledním farmářem.
Stromy drtí
pochod myšlenek.
Dlažební kostka
tlumí chuť velkoměsta.
Tramvaj je slyšet
o pár ulic dál.
Praha je zátiší
i úroda přání.
Přijdeš a najdeš zadání.
Paleta, stromy
i dávné vzpomínání.
Tady jsme byli
a tiše putovali.
Pro mě to není obyčejné náměstí.
Tisíce fotek v mozku budí dojetí.
04.02.2023
Je to nevšední a hloubavý a řekl bych obdivný pohled na to náměstí. Pro mě tím spíš, že sedávám (a píšu) v té tramvaji, která je slyšet o pár ulic dál...
11.02.2024 17:44:38 | Koala
nedávno jsem si prohlížel Prahu ve fotografiích z 50.let minulého století...kouzelné...
05.02.2024 16:43:40 | enigman
Moc pěkná, mkinko, mám blízko oblíbenou hospodu U Antoníčka:)
05.02.2024 12:24:25 | Žluťák
jen ze vzpomínek žít se nedá, zapomeň na něj, a najdi si někoho novýho a budeš veselejší, máš ještě hodně putování před sebou, a třeba nejen v té praze, kde to máš zjevně ráda...
05.02.2024 11:10:39 | J's ..
Stydím se... jsem Pražák a neznám Řezáčovo náměstí...
05.02.2024 11:02:14 | Chane