Anotace: ...
Celým svým tělem, celou svou duší
volám do světa, ten o mne jen tuší.
Celou svou myslí, celým svým srdcem
křičím do světa: Ukaž se, pojď sem!
Kdo píše osudu knihu o životním zlomu?
Ukaž se, odhal se, ať vím přesně komu
mám poslat fakturu za předchozí služby,
ke komu směřovat svá přání a tužby.
U koho mohu vznést případný protest,
komu složit mám píseň na jeho počest?
Prosbu k němu mám snad moc odvážnou,
už však nechci být jenom tou rozvážnou.
Na krátký moment ráda bych nahlédla,
kapitoly své snad v rychlosti přelétla.
Asi jsem opravdu až příliš troufalá,
v životě byla jsem moc dlouho ospalá.
Snad budík uslyším a zvládnu vstát,
snad z postele vylezu, nebudu se bát.
Snad knihu odložím, už nebudu číst,
čtenářem byla jsem, teď chci jen žít.
06.02.2024 13:08:46 Marťas9
Tam to jsi hezky vystihla. Nechápu však proč některým hodným normálním lidem to ten osud tak hnusně najnoval...
To mi hlava nebere...
07.02.2024 13:16:56 Jupiterka
Tohle bohužel asi nikdy nezjistíme...možná mají bídáci nějakou obranu stvořenou z jejich negativity, která odpuzuje další negativní věci...
05.02.2024 14:17:06 uživatel smazán
Život jednoho donutí, odložit knihu a už neodkládat .. rozhodnutí :) , zaujalo, Jupiterko
05.02.2024 17:00:12 Jupiterka
Čtenáři být můžeme, ale nic se nemá přehánět...pro všechny ty životní kapitoly nezapomínat vyjít ven a opravdu je prožívat:-)
05.02.2024 17:59:24 uživatel smazán
přesně, leč pro mnohé dnes je jednodušší kliknout na odkaz, pustit tv a žít životy jiných
05.02.2024 18:37:01 Jupiterka
Je pohodlnější jen pozorovat a nedělat vlastní rozhodnutí...s těmi je nutné počítat i s jejich následky a to ne každý umí a je ochoten dělat.
05.02.2024 14:05:15 o3_gambit
Kdo by chtěl číst v knize osudu? Chtěl by člověk vědět, co se mu stane, jak jsou jeho kroky v životě určeny? Chtěl by tam jistě najít to dobré, co ho potká, ale co když tam najde i to zlé, nepoznamená ho to? Na co bude pak myslet více? Nejspíše by se obával toho špatného a nedokázal by se užít ty pěkné věci... Ale zase kdyby četl ve svém osudu, mohl by ho pak měnit, ne?
05.02.2024 16:58:36 Jupiterka
Věčné dilema, je lepší vědět či nevědět? Je lepší být připraven, lepší se snažit vyvarovat se něčemu konkrétnímu? Nevedou pak ony kroky snažící se osud změnit právě k těm nevyhnutelným událostem?
Za mě asi lepší nevědět... žít jako by to bylo naposledy s tím, aby člověk sám se sebou vydržel a neměl ze sebe výčitky svědomí.
06.02.2024 09:00:09 o3_gambit
Co člověk, to názor...jeden řekne - radši nevědět a to by mělo být správné, ale někdo jiný bude namítat, že by bylo výhodné ji mít a měnit osudové věci na neosudové...tím však změní osud dále, sobě i ostatním...protože když ovlivní sám sebe, ovlivní i to, co by se mělo stát jeho rukou a v jeho okolí... Zde si myslím, že je to nebezpečné, protože člověk zlomyslný by naopak mohl škodit ostatním v jeho držení - místo, aby konal dobro...
07.02.2024 13:15:10 Jupiterka
Právě...nemůžeš ovlivnit chod svého života, aniž bys neovlivnil životy ostatních...a nastává morální dilema - má můj osud přednost před osudem ostatních?
05.02.2024 13:37:41 Ondra
Moc krásné-trefné ;-)
Neb by mne také zajímalo, kdo píše knihu osudu ;-)
A na Tebe, milá Jupiterko, volám: "ŽÍJ!" :-)*
05.02.2024 12:33:45 cappuccinogirl
Souhlasím naprosto s Mkinkou...ten závěr je skvělý!!!
A z vášnivé čtenářky... ještě vášnivější žena!!!
Vpluj a žij, sestřičko:-)***
05.02.2024 16:53:36 Jupiterka
Žijme a promilujme, Ccinko? I tak se to dá přeneseno na tvou dnešní báseň interpretovat... ;-)
05.02.2024 16:56:25 cappuccinogirl
Tahle interpretace se krásně hodí a tahle provázanost mne velice potěšila:-)***
05.02.2024 12:09:50 uživatel smazán
Nádherně jsi to popsala, moc povedené :)