Ruchu města dej na chvíli vale
A rozeběhni se po stráni
Ruce zvedni vzhůru k nebi
A slunce vezmi do dlaní
Úsměv pošli vzhůru k slunci
Ať zahřeje tvou bledou tvář
Ty a slunce v jednom tanci
A vůkol jeho svatozář
Touhu svoji odevzdej slunci
A smutek pošli do mraků
Božský déšť očistí tvou duši
Pod duhovou klenbou zázraků
Moc krásná, hřejivá Kozorožko...
12.02.2024 18:46:53 | Marťas9
Díky za pochvalu, Marti :)
12.02.2024 18:54:19 | kozorožka
Jednou jsem vzal do dlaní čerstvě vyšroubovanou žárovku... nic moc...
ale tvá básnička hřeje moc pěkně, kozorožko:-*
12.02.2024 17:56:36 | Žluťák
Díky :-)
12.02.2024 18:34:02 | kozorožka