Listovala jsem si po ránu,
než vypila si kávu.
Byla ještě tma
a voda se mi zdála průzračná.
Četla jsem o Africe
a vzpomínala na Sáru,
z Ghany, co jsem si psala.
To bylo dávno
a pro čas bych zaplakala.
Co na tom, že jinou barvu kůže má?
Já jsem zas na slunce plachá.
Hlídám lampu,
až zhasne.
Včerejší rohlík.
Pohroužení krásné.