Anotace: V době vzniku této "básničky" mi bylo hodně špatně, v rodině to vypadalo všelijak a já si připadala hodně "zbytečná"
Člověk se rodí,
aniž by čekal
co se od něj čeká.
Neví proč a jak, ale
svět se točí a ledy rostou.
Rostou na lidských srdcích.
Srdce mrznou – mrznou city…
Lásky a něhy je málo…
Ubývá přátelství…
Slunce má malou moc.
Ledy rostou a rostou.
A až poslední sluneční paprsek,
poslední jeho šlahoun
přec ledy povolí
–
přijde konec
a ten nebolí.
jo, dam 100, i kdyz se mi tam neco ne uplne hodi (srdce mrznou - mrznou city) vim, zdurazneni, ale trochu mi to tam nesedlo ;) kazdopadne vcelku povedené :)
09.04.2007 01:47:00 | sejko_no_pi
Jenže tohle není o ledu a slunci - může se to tak zdát, ale opravdu není.
06.04.2007 09:33:00 | pax.deora
Zrovna včera jsem napsala báseň .. taky o ledu .. a slunci.. =o) hezká myšlenka..
03.04.2007 23:05:00 | Najlin