Návštěvnost
Černá tvář
Černá tvář
Domy si k spánku lehly
Jako lidé
Stáhly na sebe tmu
Až po samý krk
A nastavená chvíle popraskala...
Přes spáry puklin
Se přesypal prach hvězd
A byl to ten čas, kdy nelze milovat své vlastní neštěstí
Neboť bylo všech mých bližních...
Komentáře (17)
Komentujících (9)
Doporučit
TiskSkvělá. Taková... co se zadře... až pod kůži...
18.02.2024 21:24:03 | ukrytá v máku
Moc děkuji... takový účinek básně mě těší... obvzláště od Tebe...
20.02.2024 13:07:05 | RadekČ
Verzály, jak já je nemám rád...
Asi stará škola, ale mě učili, že velké písmeno na začátku ukončuje tečka, vykřičník, otazník.
Holt někdo, jako já, čte i očima.
Asi budu vždycky za rejpala.
Text je supr, ale mno...
18.02.2024 05:46:42 | Marcone
Marcone, tak to Tě ale učili v případě, že šlo o kterýkoli jiný text. Tam to pak dává smysl, aby věta byla ukončena tečkou, apod. :). Ale určitě ne v případě básní. Tam si myslím, že má autor zcela volnou ruku. A to je na poezii krásné, že se autor může vyjadřovat přesně tak, jak to cítí, i co se týče interpunkce :). Takže tady je to za mě úplně v pořádku.
18.02.2024 21:29:28 | ukrytá v máku
Rozumím Ti... děkuji za názor, budu nad ním přemýšlet...
18.02.2024 11:37:52 | RadekČ
Neštěstí má černou tvář.
17.02.2024 22:28:21 | Jiří I.Zahradník
V tomto případě ano, děkuji Jirko za Tvé čtení.
18.02.2024 11:36:13 | RadekČ
To je velice neobvyklá a zajímavě pojatá báseň, Radku, moc a moc se mi líbí... rovněž si ukládám k oblíbeným, děkuji :-)
17.02.2024 17:38:24 | Helen Mum
Velmi jsi mě potěšila, Helen... moc děkuji:)*
17.02.2024 20:39:06 | RadekČ
Souhlasím s Frrrráčkem. Silné řádky, velmi oslovující. Dotkly se.
17.02.2024 16:15:04 | cappuccinogirl
Těší mě, že tak vnímáš... a za dotknutí jsem rád, moc děkuji, Cappu.
17.02.2024 20:37:32 | RadekČ