Noc zavřela okna
Domy si k spánku lehly
Jako lidé
Stáhly na sebe tmu
Až po samý krk
A nastavená chvíle popraskala...
Přes spáry puklin
Se přesypal prach hvězd
A byl to ten čas, kdy nelze milovat své vlastní neštěstí
Neboť bylo všech mých bližních...
18.02.2024 05:46:42 Marcone
Verzály, jak já je nemám rád...
Asi stará škola, ale mě učili, že velké písmeno na začátku ukončuje tečka, vykřičník, otazník.
Holt někdo, jako já, čte i očima.
Asi budu vždycky za rejpala.
Text je supr, ale mno...
18.02.2024 21:29:28 ukrytá v máku
Marcone, tak to Tě ale učili v případě, že šlo o kterýkoli jiný text. Tam to pak dává smysl, aby věta byla ukončena tečkou, apod. :). Ale určitě ne v případě básní. Tam si myslím, že má autor zcela volnou ruku. A to je na poezii krásné, že se autor může vyjadřovat přesně tak, jak to cítí, i co se týče interpunkce :). Takže tady je to za mě úplně v pořádku.
17.02.2024 17:38:24 Helen Mum
To je velice neobvyklá a zajímavě pojatá báseň, Radku, moc a moc se mi líbí... rovněž si ukládám k oblíbeným, děkuji :-)