Hrušeň

Kam chodí hruškový strom spát?
Nejdřív mu dejte medu pít
A sladké slzy mu setřete
Kolik jich jenom bude mít

Vždyť kapesníčkem hedvábným
Mu setrhali poupata
A z povzdálí se dívali
A oči k nebi zdvihali
Když snášela se do bláta

Tos tušil, že hrušeň je medová a mocná?
Že v žáru podzimním se hříchu dopustí
Ti kteří nevědí, na čem svět stojí
Ti, kteří myslí si, že -jim- vždy odpustí

Kam to šel hruškový strom spát
Když kouř provoněl povětří?
Do oblak, tam, kam chodí rád
Jen počítejte: „Raz, dva, tři…”