Jiná

Jako kočka ochočená
a zároveň v očích plachá
Prahou svižně běhá.

Obejme stromy
a vyhne se popelářům.
Pak proud dětí
z dálky objímá.

Dlažební kostka
je správně našlápnutá.

V pekárně v Bělehradské
se ptá na slaný karamel.

Bere ho a zase letí.
Kávu si dá až za rohem,
ale půl hrnku s mlékem.

Slyšela, že je vítr,
co kdysi šeptala,
co dávno máma říkala,
když byla holka malá.

A teď sleduje kytky,
co jsou zasazené.
Vykvetou brzy
a malé náměstí se zvedne.
Bude už jaro
a duše šestou branou
štěstí najde.

Píše zašifrované vzkazy
mezi holubí křídla.
I v soužení si zazpívá.


La a la.