Costa Caffe.
Hruškový koláč
a zapomenu na staveniště kolem.
Je dobrý.
Ale tramvaj už spěchá.
Jindřišská a tak dál.
Na Tylově náměstí
počítám 13 holubů
a vnímám, že každý je jiný.
Žádný není stejný.
Jako lidé.
Někdo s kouskem smetany,
druhý jen sebe vidí.
Rumunská.
Padne červená
a tak chytám krok.
Hluk i dopravy šok.
To je v Praze normální.
A co oběd?
Vezmu něco do kapsy.
Den v rytmu letí.
Jsem okouzlena tvým vnímáním.
23.02.2024 21:52:17 | Anfádis
Jo den letí jako bláznivý. To znám, ale někdy se zastav na chvíli, a odpočiň si, moc to potřebuješ.
23.02.2024 20:36:09 | Paulín
Krásná pražská momentka... mám je od tebe moc ráda. Hezounkej den přeju.
23.02.2024 14:08:31 | cappuccinogirl
mkinko milá-Tvé básně jsou zhusta reportáže psané do záňadří Tvé dmoucí se...hrudi..ST*
23.02.2024 11:33:47 | Frr