Pelyněk

Spí

a jeho spánek není lehký

pod vahou tmy

tý chladný děvky

co chce si mávnout závojem

nebývalá to snaha

jen

snů dech se tenčí

a hořkne půlměsíc

na slídách mělčin

do kterých vyplavují

umrlci svá bělma

jaké to asi bylo

snít

a v třpytu na nebi

víc nežli na hladině

tušit inferna