Pozdrav Zemi

Čtvrtka bílá
v duši pohlazená
i pero emocí vzňala.

Ruka natažená
a záda rovná.

Cit čistí vodu
z kalných řek
a jiskří vládu citů
před tísní
v žáru klarinetu.

A křída jako ptáče,
co jarem kvílí,
že dál doskáče.

Ach, přírodo.
Jsem v malířském opojení.
Čistá barva dá ráj,
bez černé se směji.
A když se někam zamíchá.
Bude jako hlína
a ta je přeci dobrotivá.

Bijí zvony
i srdce Země mámy.
Obracím se
a pusu z každé strany.

Kreslím portrét dojímavý.
Konečné souznění napoví.

Jsme herci z křišťálových karet.
Padá eso.
Výhrou jsme my,
že uvnitř si vážíme sebe.
Ach, nebe.

Tisíce slov
ať nejsou marností
a lidé žijí v radosti.

Matičko.
Dáme to dohromady.
Ach, jsi tak malá holčičko.
Máš dobré srdíčko.

Vítr ustal,
rty se rozšířily.
Láska k Zemi,
dělá divy.

13.01.2022