Nevidí, jak kvete jíva,
nespatří, nikdy, růžový květ.
Prsty se na věci dívá
a dlaněmi zkoumá svět.
Dotykem ví, jak voní růže,
do ohně sáhne si - pálí.
Odér spálené kůže,
to, když byli jsme malí.
Do noci, věčné, zahalený,
barevnou, nepozná, duhy krásu.
Moudré syn staré ženy,
co dala mu naději pro jeho spásu.
Kane, oslovils...víc k tomuhle nedám...
Krásnej den tobě:-)**
01.03.2024 13:18:12 | cappuccinogirl
Díky za přání i za komentář. :-))
01.03.2024 13:38:06 | Kan