PÁD SLUNCE

obloha je skleněnou deskou
mraky provalí ji vahou deště
a střepy vseknou se do našich srdcí

horká krev prožene je našimi těly

slunce na zem spadne
ticho švihne do uší
a každý z nás bude dostatečně blízko

pak ledová tříšť slunce zasype
a bude odpuštěno