Jizva

Plout

kde štíty útesů se blyští ostřím noci

ráhnovím klouzat po nebi

praskat a sténat do emocí

a poranit se o hřeby

až první trám se vyrve z úst

jazykem plát a ze dna růst

rozvíjet ticho na ledy

lámat ho vahou vlastní lodi

zraněním trupu škaredý

tlející v rybách jako půst

slabým sem byl

na srdci 

srůst