Cesty naděje.
Cesty naděje.
Uprostřed ulice dívka stojí,
stojí a naříká.
Zřejmě se něčeho bojí,
a čas utíká.
Podám ji kapesník sněhobílý,
oči si utírá, i nos.
Z křoví slyším nápěv potměšilý,
to zpíval si kos.
Kapesník zmáčený mi vrátí,
lehce se usměje.
Pak odchází, ani se neobrátí:
pryč jsou mé naděje.
Snad jednou potkám jinou,
s ní zastavím čas.
Opředem se lásky pavučinou,
jen pro nás.
Poslední tipující: enigman, IronDodo, Iva Husárková, Sonador, cappuccinogirl, Ophelia81, Marten, zdenka, Fialový metal, Marťas9, ...
Komentáře (8)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk12.03.2024 18:42:43 cappuccinogirl
Naděje pryč??? Houbec...
Znáš to-pro jedno kvítí???
Jasně že znáš, jseš chlap:-)*
Báseň zas příjemně "obrazná", takové mám u tebe hodně ráda.
A když v nich dokonce naznačíš, to co tady... "předeme, předeme, lásky nitku... tož to jsem naprosto tvoje:-)**
12.03.2024 19:50:38 Kan
V tom okamžiku byly naděje pryč, ale pak se ohlédl a zauvažoval jinak. Žádná tragedie. Oklepal se a šel dál. :-))
12.03.2024 19:56:48 cappuccinogirl
Oklepal se nejspíš v momentě, kdy uviděl další sukni... a poklepal na jiný ramínko a půjčil druhej kapesník...:-)*
12.03.2024 21:24:13 Kan
To se ví, mazanej kocour. :-))
12.03.2024 21:28:13 cappuccinogirl
No tak u kocoura budiž,
Ale u chlapa bych to tedy moc nepodporovala...
I když líp mazanej než "namazanej":-):-)
Možná, tedy, vlastně ani nevim, tohle vůbec není lehký rozhodnout:-):-):-)
12.03.2024 21:34:56 Kan
Mazanej je horší, než namazanej, protože namazanej ráno zpytuje svědomí, ale mazanej žádné nemá. :-))
