Anotace: Inspirací mi byla epizoda z mého milovaného seriálu Červený trpaslík s názvem Psychoteror.
Pustina prázdná, mrtvolné ticho
Jen občasný pláč ozve se z dálky
Nadvládu má tady dáma jménem Noc
Černá tu hraje prim, světlo bys nenašel
Domovem jsou tady bolest a žal
Najdeš tu vztek a nahromaděný hněv
Pokud chceš lásku, jsi tady špatně
Zlomenou a slabou vyhnali ji odtud
Na nebi krvácí měsíc už dlouho
A hvězdy jsou mu jen tichými svědky
Není tu východ, ani Cháron tě nepřeveze
Už navěky s kostlivci tu budeš v kostky hrát
Ptáš se, kde že octl ses?
Co je to za bažinu?
Toť má duše, příteli.
Odtud už není návratu.
Opravdu už není návratu zpátky. Pěkné. ST.
17.03.2024 21:06:38 | Paulín
Moc díky :-)
17.03.2024 21:07:45 | fisus
Skvěle jsi zachytil...obraz čehosi neutěšenýho... ještě že to "navěky" není jistý... to se jen dnešku takhle zdá... a možná se to bude takhle zdát i zejtřku, ale třebas taky ne...kdo ví?
17.03.2024 20:03:26 | cappuccinogirl
Sice se s tou básní dokážu ztotožnit, ale hlavní inspirace byla opravdu v Červeném trpaslíkovi, jak jsem psal v anotaci. To vyobrazení duše ztroskotance je tam opravdu výstižné :-)
17.03.2024 20:33:35 | fisus
A ty jsi udržel v tý výstižnosti laťku hore...nespadla, nepodlezls...super:-)
17.03.2024 20:38:57 | cappuccinogirl