Rej pilných apisek
v korunách třešní
přehojným úkazem
jarních je krás
a slunko nad hlavou
dlaně mi klesly
v marastu na plicích
topím se zas
neboť
dech námahou
skřípe a pálí
doktoři snaží se
tak zůstávám
ale až přestanou
zase se vzdálím
do květů třešňových
a budu tam
Tato báseň mě hluboce zasáhla svou poetickou silou a odvahou. Kontrast mezi jarní krásou a těžkou realitou je napsán s neobyčejnou citlivostí. Nejvíc mě dojal závěr - ta naděje a víra, že se autor vzdálí do květů třešňových. Působivá transcendence. Váš otec měl vzácný dar zachytit lidskou křehkost i sílu v několika verších. Jeho slova zůstávají živá.
Děkuji Vám Nory, že jeho tvorbu sdílíte a uchováváte.
27.07.2025 12:21:44 | malé srdce - Z.V.