Unavený měsíc.

Do staré studny Měsíc spad,
vidím jej, jak matně svítí.
Má milá, pojď se podívat,
jak těžké má živobytí.

Noc co noc po nebi bloudit,
na cestu svítit pocestným.
Po hvězdách polibky loudit,
svádět je kouzlem svým.

Únavou Měsíc do vody padá,
sáhneš si pro něj, zmizí.
Krása hvězd neuvadá,
měsíční prach voda sklízí.