Sedím v kanceláři
a ze střechy
slyším vítr
v pozadí slunce.
Klopýtám únavou,
ale nespím u počítače.
Utíkám k obrazu
velikána Čermáka,
co ztvárnil
kostel svatého Jindřicha.
Rok 1930
v paměti dýchá.
V rohu věnování
šarmem kývá.
Podvědomí i víra
sílu dává.
Mám ten obraz ráda.
Včera jsem se u kostela zastavila
v mystice duchovna
a dýchala svátost,
aby dala probuzení
z chomáčů uvědomění
v centru milované Prahy.
02.04.2024
Praha je neskutečně sexy
Bez lidí ...
Bez aut ...
Když vítr odfoukne smog
A vy(běhnu)
Letím
Na jeden zátah
Až na Petřín.
***
Ať se Ti daří Jíťo.
03.04.2024 13:32:17 Fialový metal
Petřín je krásný a též by se tam mohlo psát x a y básni.a když to tam začne rozkvétat je to fakt nej.
03.04.2024 13:39:32 mkinka